Potřebné vybavení

Na úvod praktická prosba od tet a strejdů: podepisujte vše.


Do baťohu s upravitelnými popruhy a prsním pásem sbalit:

  1. pláštěnku - vždy
  2. kapesníky
  3. sáček na poklady nalezené v lese
  4. láhev s pitím (v zimě termosku)
  5. dopolední svačinu v krabici
  6. (náhradní oblečení dle individuální potřeby)

Věci do zázemí Rybičky:

  1. dětský spacák, karimatka (zkrácená)
  2. oblečení na spaní – pyžamo vypadající jako pyžamo (nutno pro jasné oddělení od ostatních věcí)
  3. náhradní obuv a gumáky, přezůvky
  4. Pytel s náhradním oblečením – kompletní sada oblečení v daném ročním období, rodič při každém odchodu kontroluje, odnáší domů špinavé či mokré věci a příště doplňuje, co je potřeba.



Jak oblékat do Rybičky 

  1. Funkční vrstva: ideální jsou přírodní materiály jako merino, nebo osvědčené materiály funkční. Úlohou této vrstvy je odvádět vlhkost od těla. Vlna má tu vlastnost, že hřeje, i když je vlhká - ale je drahá, i když je suchá. Nicméně příjemná bavlna je vlastně taky k nezaplacení.
  2. Střední vrstva: vytváří vzduchovou izolaci nad funkční vrstvou a tím udržuje tělesnou teplotu. V případě velmi studeného počasí je dobré vytvořit několik vrstev - cibule nezmrzne a dá se loupat postupně.
  3. Vnější vrstva: má zapouzdrující funkci. Měla by být nepromokavá či alespoň větru odolná. V ideálním případě i prodyšná, ale promoknout je mnohem horší, než se trošku zapařit - takže guma to jistí.

Při teplém počasí: bavlněné lehké triko, kraťasy a hlavně pokrývka hlavy. Dlouhé rukávy a nohávy navíc chrání před sluncem, klíšťaty i odřeninami, ale někde se to nedá.

Při deštivém počasí je potřeba opravdu nepromokavá svrchní vrstva. Různé membrány udrží různé množství deště, ale neobstojí při delší hře v mokrém lese a kalužích. 

V zimním období v batůžku vždy náhradní rukavice, ponožky a punčochy.

Obuv: Doporučujeme o číslo větší. Vzduchová vrstva takto vytvořená udržuje chodidla v teple, je kam přidat další ponožku, nebo rychlý růst dětské nožky. 


Zimnímu období se podrobněji věnuje tento článek: Zimní desatero


Slovy klasika:

"Když jsem roku 1908 doporučoval označování všech oděvních součástí jménem oprávněného uživatele, označili mě za zbytečného novotáře! Neodradilo mě to! Již následujícího roku jsem vlastnoručně podepsal prvních sedm set dva kusů cizího prádla. Odborná veřejnost byla výsledky natolik zaskočena, že je dalších šest let odmítala komentovat. Ovšem nyní již ve vlastním svetru"

JC